na znamení moci silné zpiju svou bezmocí / uspávanka

...a sebe červeným vínem

dokud to všechno nepomine

budu do lesa křičet jak se z něj ozývá     

 pak budu zas jednou mazlivá

/bojím se ale že až příliš

- někde za to kamenují, jinde střílí/

a sama sobě budu úplně cizí

zmizím si zmizím a kdo ví kdy mě zas objevíš

mám svou skrýš kam před námi utíkám

do nikdy do nikam

ale city na drobný nerozměním

nezasypu je pod kamení všedních dnů

chci čistou moudrost leknínů...

chci mnohem mnohem víc

věčný půlměsíc ať v úplněk vyroste

zlé sny ať odplavou jak voda pod mostem

živá voda co víc jak víno opije nás oba...

 a zatím já mocně bezmocná upiju se teď do polosna