nalezená

někde uvnitř jsem tě
po kouskách poztrácela
uzlovals mi myšlenky
a teď vykřikuješ ze tmy
každé z mých cest
bořím polopravdy
a hledám v troskách
po hřebenu tvých stop
klopýtám jako kdyby se
ten co v noci plakával
ještě probouzel hrůzou a křičel
  kdepak je můj Langdon?
já vím že řasy po pláči bolí 
vlny pohltily cos nechal
na břehu zapomnění
zmítám se s pěnou kolem úst
kopyta zatracení mě převezou
skrz tu jantarovou oponu
a ukrytí bludištěm
poskládám ti vlasy pod hlavu
měkce
jako když padá tma

---