Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSamota
12. 09. 2007
0
0
809
Autor
Avril91
Bloudím opuštěnou ulicí
Kde jen ticho a prach jezdí silnicí
Kde smutek tajemné zahrady
Zakrývají moudré vrásčité stromy a balvany.
Jdu loudavým krokem
Blíž k vratům
Co zpívají neznámej blues
O tom jak strnule stojí
Již dalším rokem
A že zklamání postupně odbíraj dnům.
V písni nabádají: Zkus otevřít,
Dej jedním pohybem šanci odejít
Tíživému kameni
Co leží na prahu
Můj zpěv není mámení
Zbav mě usedlého prachu!
Snad setřeš ze mě prach a špínu
Prázdnotu vystřídá dech
Pokud nechceš, nemusíš, však já zhynu..
Klidně mě měj jen na posměch..
Tak jsem natáhla ruku
Co zabrala opatrně
Za tu kliku
Ta zavyla a pohla se trhavě..
V tu chvíli větev stromu opustil list:
A já vstoupila
Do těch neznámých míst.