Babičky

"Když skončil zápas na Slovensku, trenér Stehen Stauton si mě zavolal ze šatny na chodbu spolu s týmovým doktorem.

Sdělili mi, že jim volala moje přítelkyně Jessica, že zemřela moje babička .  Byl jsem tím hodně šokován, protože jsem měl za to, že se jednalo babičku z matčiny strany, která mě vychovávala, když mi bylo pět let.

Trenér pak šel do šatny a přinesl mi telefon, abych mohl zavolat a zjistit, co se vlastně stalo. Přítelkyně byla v telefonu hodně rozrušená a řekli mi, že právě potratila.

Jessica chtěla, abych přijel domů, protože se cítila strašně osaměle. A myslela si, že mě pustí domů rychleji, když řekne, že umřela babička.

Když jsem dotelefonoval, potvrdil jsem doktorovi a trenérovi, že mi zemřela babička, která mi byla velice blízká, a požádal jsem, jestli bych mohl ihned odletět domů.

Kouč řekl, že to není problém, a že FAI všechno zařídí. Svaz mi zařídil soukromé letadlo z Bratislavy. Než jsem odletěl, řekl jsem mluvčímu svazu, že jméno mojí babičky bylo Patricia Tallonová.

V pondělí ráno mi volal trenér Stauton, že FAI zjistila, že moje babička z Corku nezemřela. Chtěl vědět, co se děje a já jsme mu řekl, že došlo k omylu, a že mi zemřela babička po otcově straně Brenda Kitchnererová, která žila v Londýně.

Jenže ve čtvrtek mi volali z Manchesteru City, že zjistili, že i druhá babička je naživu. Rozhodl jsem se, že v tenhle moment už musím říct pravdu.

Uvědomil jsem si, jak obrovskou chybu jsem udělal a kolik potíží jsem způsobil reprezentaci, klubu i svým babičkám a celé rodině.