Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Babí léto

19. 09. 2007
0
4
834
Autor
Rézina

Brzy ráno tě probouzí zvláštní ticho, podíváš se do údolí – je zahalené jemnou bílou mlhou.

Nad kopci začíná pomalu svítat. První paprsky slunce protínají čistě modrou oblohu.

Ptáčci se probouzí. A podívej – jak se postupně zvedá mlha – na loučce v údolí pase se stádečko srnčí.

Krása. Až se tají dech…

 

Zase ten strašný zvuk rozhlasového budíčku. Pohled z okna internátního pokoje:

vidíš vycházet slunce – zpoza komínů továrny. No nádhera!

Vyjdeš na balkón – nadechneš se a … jediné co cítíš je cigaretový kouř.

Pak si jen smutně řekneš – ten můj sen je asi vážně nereálný.

A s pocitem zklamání jdeš vstříc novému dni studentského života.


4 názory

Ay´Le
20. 09. 2007
Dát tip
ta prvni cast me ze zacatku dost zarazila..takovej popis..ale pokud je to sen mno..

Oldjerry
19. 09. 2007
Dát tip
Moc velké umění to není, ale je to vynikající postřeh. Chtělo to trošinku propilovat....

dlhagi
19. 09. 2007
Dát tip
nuž, ja by som povedala, že každý sen je reálny, pokiaľ v sebe nájde človek odvahu ho realizovať.. :)

Kili
19. 09. 2007
Dát tip
Žaludek sevřen tím, co tě čeká o víkendu :-\ :-(

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru