Po letech

/nebýt virózy a jiných okolností, byla jsem dnes na srazu spolužáků ZDŠ ve Veselí nad Moravou - vzpomínám .../

V místa kde vtiskla jsem první své stopy ráda bych po letech přišla se znova přesvědčit že tam déšť stejně zdi kropí jak tehdy za dětství že stejná slova co jsem kdy slýchala uslyším zase ve školních třídách je ruch žal i veselí tak jako ostatně v životě nato dnes téměř o nikom nevím - kam poděli jste se mi a skrze koho čas zabolí ztrátou matně jen vzpomínám na školní lavice nejvíc snad tu v první třídě dávala prostor a dávala hranice jen podle ní člověk viděl jak časem vyrůstá - byla mu malá v základce kolik se - ach - toho semlelo! co všechno dala co vzala!? ráda bych věděla jak se svým životem naložil spolužák který já měla kliku snad dovedu milovat slova i věty co vyřknou je v básni živí i klasici pouštím se vzlétnout vždy směry kudy se nelétá do světa často daň je dost veliká za tisíc nakoupím kde jiný platí jen za sto

---