Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLedovcova ricka
02. 10. 2007
4
7
1124
Autor
GepArt
Zas prší
Nechám si napadat kapky deště na víčka
…Chladí a pomáhaj……….
Karneval vzpomínek v očích pádí po
duhové kolejnici až do duše kde ses
tenkrát narodila
našel jsem tě obehnanou zrezavělým plotem
poraněnou opakovanými pokusy přelézt
…a prý že naděje umírá poslední,…
tvé netrpělivé úsilí volně se nadechnout
bez otázek a odpovědí, bez západů a východů slunce
tam kde „teď“ nikdy nekončí.
Pokaždé tě skládám ze střepů, rozsypanou na studené kamenné podlaze
Zabodáváš se do prstů a prorůstáš mými dlaněmi
............Proto tolik bolí, když hladím
7 názorů
Začátek se mi trochu sekal.... ale pak už se mi to četlo moc hezky. Všeobecně se mi to líbí, i když na volné verše moc nejsem.
Když už jsi ten text rozdělil dvěma fonty (což pokládám jen zřídka za smysluplné), říkám tedy: vyhodila bych celou část italikou.
Text bude mnohem silnější, když nebude dovysvětlen až do mrtě - protože mrazení z citu, vepsaného do textu, by čtenář měl vnímat sám, ne až když mu ho autor předkousá.
su nějak nesoustředná, ale konec mě oslovil na první pokus :o)
Pokaždé tě skládám ze střepů, rozsypanou na studené kamenné podlaze
Zabodáváš se do prstů a prorůstáš mými dlaněmi
............Proto tolik bolí, když hladím