Retasena

Jsem pastevec tisíců bílých růží
Dávám je z lásky a vzteku
By tvému oku lahodily
By ukončily tvého dechu

Když povstanu, káži temné zvěři
Vlkům, krysám, nočním motýlům
Ať rdousí, trhá, řve, pojídá a ničí
By nedožil ses dalších dnů

Ba uviděl jsem jedné vlahé noci
Co dokáži všechno ještě
Kámen ožívá a z stromu kámen stane
Zhoubné přijdou deště

Jsem tvůj vrah a pomalu si pluji
Jsem jak osud, však rychlejší kat
Než ochránci tví své meče skují
Není proč se nedívat...
                 ...když zemdlíváš...
                                           ...a já...
                                                                     ...jsem MĚSÍC!