Vetešnice

Sbíráš suvenýry od lidí

a nosíš je po kapsách svého vytahaného svetru

upleteného dálkami

a sladkou vůní máků na polích

Sbíráš pohledy od lidí,

lidí se smutnýma očima

a rukama v kapsách;

díváš se očima, co skupujou výlohy

lidských duší

a já přihazuju pár drobných;

díváš se těma svýma prokletýma očima

NA MĚ

a zhasínáš lampu na nočním stolku

Sbíráš zbylé kousky lidí ze země

a něžně zpíváš si při tom do rytmu;

jen mě,

nechala jsi ležet napůl žárlivého

a napůl pohozeného

před svou postelí.