Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Včelka

07. 10. 2007
1
1
772
Autor
Itoka

Včelka


Plamínku hvězda se bělá,
A pak zhasne
Jako včela.

Žihadlem v mase vázne,
Střívka si trhá -
- už nic není krásné.

V paprskách slunce
Volná ve vzduchu,
Však cítí se ouzce.

Vzdušný vír – zrada.
Přátelská zem mizí,
Nyní je tvrdá.

Kde je doma, kde úl
A kudy ke slunci?
Když dušičky zbylo půl.

Natažená ruka stále bere
A slaný déšť stéká
Po křehkém těle.

Sůl rozežírá blanitá křídla,
Palí na těle i duši -
- na všem co nabídla.


Prázdná schránka ležela v trávě
Než vítr jí rozfoukal
Do zapomnění.

1 názor

Makoves
14. 01. 2011
Dát tip
Poslední sloka je dost dobrá, řekl bych že ve volném verši by to básni slušelo víc.

Sdílení
Nahoru