Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Včelka

07. 10. 2007
1
1
676
Autor
Itoka

Včelka


Plamínku hvězda se bělá,
A pak zhasne
Jako včela.

Žihadlem v mase vázne,
Střívka si trhá -
- už nic není krásné.

V paprskách slunce
Volná ve vzduchu,
Však cítí se ouzce.

Vzdušný vír – zrada.
Přátelská zem mizí,
Nyní je tvrdá.

Kde je doma, kde úl
A kudy ke slunci?
Když dušičky zbylo půl.

Natažená ruka stále bere
A slaný déšť stéká
Po křehkém těle.

Sůl rozežírá blanitá křídla,
Palí na těle i duši -
- na všem co nabídla.


Prázdná schránka ležela v trávě
Než vítr jí rozfoukal
Do zapomnění.

1 názor

Makoves
14. 01. 2011
Dát tip
Poslední sloka je dost dobrá, řekl bych že ve volném verši by to básni slušelo víc.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru