Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMrtvé nebe
Autor
honza_bordovicky
MRTVÉ NEBE
Tajemství (Květiny jsem dal paní před domem)
Stál jsem u tvých dveří
a s kyticí gerber
- jedněch z mála co poznám –
se tě dotýkal.
(Alespoň tvého jména
protože nás dělí víc, než kousek umělé hmoty)
V tom se náhle, prudce a nečekaně
tak jako se do stanice řítí vlak
ozval mužský smích.
Prolétl kolem jak expres do cizího městaa
a s definitivou splachovadla
vzal s sebou tvá tajemství
a vše, co po nás zbylo.
. . .
Přichází každou noc.
Ačkoliv jsem jí nedal klíče
a přestože měním postel z místa na místo
najde si mne.
Ta nejlevnější děvka,
co je bez ochrany ještě lacinější.
Ráno se probouzím před řeznictvím
- na dlažbě, s hlavou u kanálu -
než se seběhnou toulaví psi.
Olizují mé zjizvené tělo
a ty mne překračuješ.
. . .
Království
Alkoholikovi odvedle včera praskl vřed.
Ještě tu noc ho odvezli černí,
tak jako zítra mne.
Nevyjde pro mne měsíc
ani dva řádky v novinách.
. . .
Mrtvé nebe (Stříbrný pozdrav revolveru)
Od prvního výstřelu uběhlo šest týdnů
a i každý další - - -
i každý další byl stříbrný pozdrav revolveru.
Po večerech se procházím po Petrovu
a pozoruji všechny stříšky Starého Brna,
na podzim obzvlášť červené.
Dnes do nich uložím mrtvé nebe,
třetinu života posypu holubím trusem
a pokorně se přikryji peřinou.
To vše s vírou, že sis v kapse nenechal náboj navíc.
červen-červenec-srpen-září 2007