Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nečekaná

12. 10. 2007

544

Autor

evelina.ta

Zaklapla knihu i sešity, zhoupla se na židli. Poohlédla se po Klarise a zamířila ke dveřím.

„Kam jdeš?“ Vynořila se zcela samozřejmá otázka. „Ty už to všechno máš?“

Vyvrátila oči v sloup: „Jasně, že ne, nemá to cenu. Tu zkoušku nedám.“

„To bych nečekala, že to vzdáš. A kam jdeš, neříkej, že k němu?“ Zadívala se Klarisa přísně.

Práskla dveřmi a rázně vyrazila chodbou zkouškových kolejí k schodišti.

Ať mi všichni vlezou na hrb, dokud se to neskončí, stejně se na žádnou zkoušku, na nic nebudu moc soustředit, honilo se jí hlavou. „Ahoj, čau,“ zdravila zoufalce posedávající pod mdlými zářivkami snažící se dohnat včerejší den strávený v Doze místo nad skripty. Přišlo jí, že všichni ví, kam jde a v každém pohledu že se mísí snůška úžasu s posměchem. V posledním patře se jí dušička přeci jen scvrkla, přesto celkem rázně zaťukala na pokoj číslo 411. Pokřikování za dveřmi, šourání botou, otevřel Moliér a tázavě zdvihl obočí.

„Je tu...?“

„Parkáne, máš tu návštěvu,“ potupně nenechal doznít její otázku.

Podíval se na ní z výšky a mlčel. Zkusila natáhnout ruku, ale ani se nehnul, nic se v něm nehnulo. Přála si udělat něco nečekaného, ale na to neměla. Zbaběle se otočila na patě a začala sbíhat schody.

„Karkule, pojď za náma na žváro!“ Ozvalo se od jednoho z pošuků z posledního odpočívadla schodiště.

„Jdi do hajzlu, kreténe, kouření škodí zdraví,“ vychrlila ze sebe, až ji to samotnou zaskočilo. Nahoře bylo ticho: „Teda Karkule, to bych od tebe nečekal...“

Zapadla na nejbližší balkon, opřela se lokty o zábradlí, koukala na Moravu a bylo jí do breku.

„Dáš si?“ Zeptal se jí cizí kluk a podával ji petru bez filtru.

„Ne..., ty bláboly nečti,“ kývla hlavou na skripta Úvod do studia pramenů, „kdybys měl na mále, řekni, že jsi z Tábora, znáš se s Kořalkou a Šmahelem a máš to v kapse, polovina našeho kruhu to tak udělala.“

„A ty?“

„Taky. Já totiž jsem z Tábora. Nečekaně.“

Sáhla po jeho zapálené cigaretě a překvapená sama sebou natáhla.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.

Československá literární komunita

Nečekaná

Autor

evelina.ta

Sdílení