Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...co člověka napadá, když je sám...
14. 10. 2007
2
3
779
Autor
Včelka
Ticho se krájí na malinké části
a pouští ke mně píseň, co mě nutí zavřít oči.
Ani se nesnažím ze sebe smutek střásti,
tak prostě trpím a co?! Svět se neotočí..
Slzy mi neuleví, moji bolest nikdy neodnesou,
nepotřebuju plakat nechci nic víc
než dýchat, dokud to plíce ještě snesou.
Být jinde, v jiném světě, jak jen to říct.
Nechat deštěm smýt moji únavu a žal,
nevyslovit znovu prosbu, co byla už stokrát vyslovená.
Děkuji, Bože, že život jsi mi dal,
však nedokážu jím dál jít nezlomená...
a pouští ke mně píseň, co mě nutí zavřít oči.
Ani se nesnažím ze sebe smutek střásti,
tak prostě trpím a co?! Svět se neotočí..
Slzy mi neuleví, moji bolest nikdy neodnesou,
nepotřebuju plakat nechci nic víc
než dýchat, dokud to plíce ještě snesou.
Být jinde, v jiném světě, jak jen to říct.
Nechat deštěm smýt moji únavu a žal,
nevyslovit znovu prosbu, co byla už stokrát vyslovená.
Děkuji, Bože, že život jsi mi dal,
však nedokážu jím dál jít nezlomená...