Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRetro
Výběr: Print
14. 10. 2007
20
23
2048
Někdy je dost těžké
rozlišit
co vůbec od života chci
jsou chvíle
jichž se trochu bojím
lidé - života s nimi
vytláčím se
z reality na okraj
a pozoruji dění
s touhou
být jeho součástí
- neříká se tomu paranoia?
někdy je dost těžké
přijmout smrt
ztracených představ
když chybí hrob
kam by se dalo chodit
plakat
to se pak brečí v tramvaji
na toaletě v metru
cestou kolem poštovních schránek
ve foyer domu
kde žiju
v ložnici
v náruči nových představ
o bílém kovu s čirým kamenem
23 názorů
to se ti povedlo!
Všichni tu jsou nováci...co nemají čas na práci a tak píšou bludy...
Jarmila_Maršálová
09. 10. 2008Jarmila_Maršálová
09. 10. 2008Jarmila Moosová Kuřitková
09. 10. 2008
Jarmi, jak jsi to tenkrát mohla věděti. ba tušiti snad?
Budeme chodit spolu
Na hrob svých pŕedstav a vzpomínek
tajně plakat.
Jarmila Moosová Kuřitková
09. 10. 2008
tak už tenkrát to začalo ? Ty kamínky v bílém kovu drceného tramvají...
aleš-novák
16. 10. 2007
někdy je dost těžké
přijmout smrt
ztracených představ
když chybí hrob
kam by se dalo chodit
plakat
***
malykuba01
15. 10. 2007Montrealer
14. 10. 2007Jarmila_Maršálová
14. 10. 2007
vytláčím se
z reality na okraj
a pozoruji dění
s touhou
být jeho součástí
tip jako už dlouho ne