Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Olomoucký mikuláš

15. 10. 2007

618

Autor

evelina.ta

6. prosince 1999 ráno za svítání, vysokoškolská kolej J. L Fischera v Olomouci, blok A, pokoj 210, postel u okna s výhledem na kostel sv. Michala.

"Nad ránem se vyzvánění rolniček polehýnku vytratilo. Mikuláš se potácivě opíral o pozlátkovou berlu, plášť u špiček trochu urousaný blátem, protože sníh si zatím poletoval příliš vysoko. Čert mezi zíváním chrupkal poslední oříšky a občas s malinkou nadějí chmátnul do Andělova košíčku mezi blýskavé papírky, zda nezbyla nějaká pokroutka. Andělovi splihla křídla, hvězda se po čele svezla na tvář a zdálo se, že tahle nebesky pozemská bytost pláče. Že pláče jedinou velkou slzou. V té slze se odráželo vše včerejšího večera. Jako by celý dosavadní život byl večerem a teprve s málo slavným ránem se začínalo dnít. Slabounké světlo na konci černé chodby. To světlo, ta hvězda na Andělově tváři, která plakala a smála se zároveň, se stalo novou nadějí. Nadějí těch, kteří odcházejí, aby hledali a možná, dá-li Bůh, našli."

1 názor

Lakrov