Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěkde v křoví, hnojem ukrytý.
22. 10. 2007
0
0
936
Autor
Draculark
Jako dědek v důchodu,
někde v kraji,
u parkánového průchodu.
Ostaně nikde bardů k dostání stránka šest není.
Někde v dálce, v noci...
Prostě po setmění.
Přichází člověk, ano jsem to já.
Ale nač si ho všímat. Jen průměrné číslo uprostřed kopce pro šlapajícího cyklistu.
Zda-li pak je ten jeho cykl také tak důležitý jako jeden malý člověk navíc?
U vchodu k podsvětí, na výsluní smrti.
Ztratil se Janek na počest drti.
(té ze dřeva)
někde v kraji,
u parkánového průchodu.
Ostaně nikde bardů k dostání stránka šest není.
Někde v dálce, v noci...
Prostě po setmění.
Přichází člověk, ano jsem to já.
Ale nač si ho všímat. Jen průměrné číslo uprostřed kopce pro šlapajícího cyklistu.
Zda-li pak je ten jeho cykl také tak důležitý jako jeden malý člověk navíc?
U vchodu k podsvětí, na výsluní smrti.
Ztratil se Janek na počest drti.
(té ze dřeva)
N evím, co jsem zač.
A také co jsem.
S plývám jen s krajinou těžkou sobě sem.
CH cípám smíchy z modelek a přetvářky.
L ove je to anglické slůvko lásky, chybějíc v mém slovníku zakořeněné.
E eee. Prostě jsem.
A také co jsem.
S plývám jen s krajinou těžkou sobě sem.
CH cípám smíchy z modelek a přetvářky.
L ove je to anglické slůvko lásky, chybějíc v mém slovníku zakořeněné.
E eee. Prostě jsem.