Nositelé marné lásky

Kolem světa krouží svět

Je složený z pěti vět

Každá věta má dvě slova

Opakující se zas a znova

Jen ta slova tvoří pevný bod,

jsou koncem všeho i všeho zrod.

Pouze kolem nich se vesmír točí,

je ztracen v temnotě tvých očí.

Jako hvězdy svítí hlásky.

A okolo jak tvé vlásky

Splývající samohlásky,

Nositelé marné lásky…

Pod tíhou nebes, jsem znaven krásou

sebou zatracen, hledám rty, které nejsou

Mínoa palácem bloudím bez nitě

Kde jsi Adriano? Pomoz, prosím tě!

Z hloubi mojí duše ozvěna se nese

jako šípy bodá do mě zas a zase

jen dvě slova, prázdné masky,

nositelé marné lásky...