Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Upírka Anna

30. 10. 2007
0
0
446
Autor
Simusha
No tak jsem mrtvá. A co má být? Myslíte si, že vám se to nestane? Ááá, jasné, obecná představa o smrti říká, že je to konec. Když tu náhodou někdo chodí a dýchá, no jo no jo, tak nedýchá, ale obrazně, jasný? Nemusíte mě hned chytat za slovo. Takže když tu náhodou někdo chodí a vegetí si po svém, hned je oheň na střeše.
Jo tak tady je problém. Copak vás opravdu ubude pro tu trošku krve? Sem snad ňákej řezník, běhám tu s motorovou pilou? Nejhorší, co se vám kvůli mně může stát, je, že přijdete pozdě na rande. Z toho se svět nezblázní. Ani ty trapný hollywoodský kožený kalhoty nenosím, žádný černý stíny a rudý nehty jak poslední šlapka. To si neberte osobně, paní vyšetřovatelko, však víte, tak obecně. Vypadám prostě normálně, ne? A nikomu neubližuju, vezmu si vždycky jen trošku.

Jakej zákon zakazuje být po smrti? Toho pitomce, co ze mě udělal tohle, jsem zabila a klidně vám to přiznám. To je přece trapný, udělat z někoho upíra a ani se ho předem nezeptat, ne? Ale za to mě zavřít nemůžete, protože už byl taky mrtvej. Svůj úmrtní list měl doma na zdi, zrovna nad klavírem. Rád se s ním vytahoval, lákal na něj holky jak nějakej donchuán na sbírku motýlů.
Jo, taky jsem byla blbá a musela se jít kouknout. Proč udělal upíra zrovna ze mě, nevím. Vždyť říkám, že nevím, kolikrát to mám opakovat! Ani další neznám. Uprostřed srdceryvný přednášky o tom, co pro něj znamenám a jak mě bude učit a všechno mi ukáže, jsem mu urvala hlavu. Co vám budu povídat, zaskočilo mě to, nikdy jsem moc sílu neměla, před tím. Líto mi ho ale teda nebylo ani za mák. Bylo to od něj fakt sprostý. A poradila jsem si i bez něj. Pár hororů jsem viděla a když mi narostly ty zuby, tak mi to docvaklo.

Vy mi nevěříte? Trochu směšný, ne, když jste mě přivedli kvůli tomu? Hééé… ho hou hy hoje heháky. Chvíli mi trvalo se s nima naučit mluvit bez šišlání. Ne, to je kec, když mě říznete, krev mi poteče. Jestli chcete důkaz, můžu vám taky utrhnout hlavu, když vám teda nestačilo drapnout mě při jídle. Ale poslyšte, už jsme tu celou noc… nešla by ta okna zavřít a zatáhnout závěsy? Už bude svítat… ježiš neblbněte, já to myslím vážně. Fakt mě chcete zabít? Já nekecám, vážně jsem upír! Prosím vás, pusťte mě odsud, zatáhněte to, prosím, ne, ne! Néééé…!

Praha, září 2006(datum je pomyslné)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru