Soutěžní dílo 046

podobně jako a2a2a. jako miniatura ano, jako haiku ne. ale jinak vskutku líbí :-)

jako miniatura se mi hodně líbí, nesplnuje však strukturu haiku - schází předěl, pauza a také zařazovací( časově vymezující slovo, byt by se možná dalo dovodit z toho, kdy se stínají staré vrby, ale to nevím).

Ne.

pěkný*

nařezat vrbu na tajemství - - - dokud neuvidím, neuvěřím a zatím vidím prd

metaforická miniatura, není haiku

Pro mě OK

a co?

Miniatura ano, haiku ne. Čtenář se musí snažit, aby z vrby dostal plátky tajemství.

hovnivál: prostě mi ty dva výrazy nejdou k sobě. co je na tom divného? jestli potřebuješ slyšet, že je to v této soutěži nadpůměrné dílko, tak se opakuji: ano, je.

jor: no nekecej

nesednou mi ta dvě slovesa: podťatá vrba (tnout, tedy zřejmě sekerou), nakrájená (tedy zřejmě nožem). K tomu vrba, evidentně strom. Přihlédnu-li k pověsti vrby, jako stromu dychtícím po šeptaných tajemstvích, tak myšle nka této básničky je zajímavá, ale výrazy, kterými je zhmotněna, působí jako paskvil.

Ježiš... teda je to moc hezký to byl jen povzdych nad tím,, že jsem to pochopila až na podruhý :-P *

Jak vypadá takové tajemství? Abstrakta jsou nebezpečné koření. Zamlčovat v haiku se vyplatí jen to, co je z textu bezpochyby zřejmé. Ihned po přečtení mi nebylo zřejmé nic - až po zamyšlení jsem došel k podobnému závěru jako tady korálovec (že by autor?).

faaaaajn*

Ježiši paulart, je to snad jasný jak fac-cka. Přišel drvoštěp, nařezal pilou kmen starý vrby, která v sobě skrývá mnohá tajemství (vrbě se chodíme vyzpovídat), no a ty sou ted nakrájený na malý kolečka.

ač to neni vůbec špatné, nedokážu se přimět dát té slaďárně tip. pardon.

Paulart, čo? Aké úzke listy? .-O Ja to vidím ako narezaný kmeň

No "nakrájená", to asi má na mysli ty úzké listy. Ale co ta "tajemství"?

jako myš - š - š - š :))**

*

LÝBÝ TYP :DDDD

*!

***