Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVojákův čas
09. 11. 2007
3
3
767
Autor
Hanzi
Ve vzduchu byl cítit boj , na poli vojáků plný roj.
Zbraně o sebe hlučně skřípaly, jeden do druhého bezcitně bodali.
Blátem jsem těžko šel, rázem výstřel jsem uslyšel.
Pršelo a byl cítit chlad, bezvládně jsem do bláta spad.
Proč jsem jen tím blátem šel, já lásku poznat jenom chtěl.
Teď smrt život vzala my, pod rozsvěcenými hvězdami.
Nebe padá na těžkou zem, bůch hlavou svou kroutí jen.
Na zemi leží sposta těl. Člověče! Takhle tos chtěl?
Země zbyla jenom část, moře a pevninu ovládl čas.
Čas ve víře a milosti, kde lidé žijí bezstarosti.
Kde pomoc příjde beze slova, člověk bohu je podoba.
Lásku poznají i vojáci a nikdo lásku tu neztrácí.
Zbraně o sebe hlučně skřípaly, jeden do druhého bezcitně bodali.
Blátem jsem těžko šel, rázem výstřel jsem uslyšel.
Pršelo a byl cítit chlad, bezvládně jsem do bláta spad.
Proč jsem jen tím blátem šel, já lásku poznat jenom chtěl.
Teď smrt život vzala my, pod rozsvěcenými hvězdami.
Nebe padá na těžkou zem, bůch hlavou svou kroutí jen.
Na zemi leží sposta těl. Člověče! Takhle tos chtěl?
Země zbyla jenom část, moře a pevninu ovládl čas.
Čas ve víře a milosti, kde lidé žijí bezstarosti.
Kde pomoc příjde beze slova, člověk bohu je podoba.
Lásku poznají i vojáci a nikdo lásku tu neztrácí.