Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMalířce do oken
09. 11. 2007
8
12
1359
Autor
Quaken
červenec 07 srdcem psáno, věnováno
- Malířce do oken -
Namaluj mi řeku
šumící v tichém stromořadí
kde zbavíme se vzteku
co štěstí bere a snům vadí
Namaluj mi vánek
jež přinese mi probuzení
pak otevřu si krámek
a prodávat budu pohlazení
Skrz modrou barvu duhy
za cenu šmouhy na nose
splatíme všechny dluhy
a život se nám ponese
tak lehce
Tak lehce jako ranní květ
zas o pár tahů moudřejší
namalujeme si vlastní svět
bude nejkrásnější
12 názorů
Je mi to naprosto jasné, jsou prostě chvíle, kdy se pod básníkem kupí upřímné hromádky...
j_i_r_i_k: jojo, kulhajícího rytmu jsem si vědom, ale v rámci zachování "srdcovosti a kontinuity básně" na to upřímně víš co :)
Díky za návštěvu :)
Určitě psáno srdcem a být malířkou, nejspíše by mi kulhající rytmus nevadil... ale takhle :)
Tak je úžasná! Psána s takovou lehkostí, nedbalostí... Děkuju za dlouhotrvající úsměv na rtech*
The_MaRtinečka
10. 11. 2007
odpouštím ti :o)
Namaluj mi řeku
šumící v tichém stromořadí...
Namaluj mi vánek
jež přinese mi probuzení... je to milý... malířka bude mít radost... já bych to brala bez rýmů, malířka asi namítat nebude - před spaním mě to potěšilo :o)