Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mixorama

05. 06. 2001
2
0
534
Autor
Jehla

Mixorama = pokouřím, a rozumím...

Dlouze jsem vydechla.

Mým tělem projela extáze, uvolnění mého já.

Mého pravého já – duše, kterou si představuji jako zahradu.

Nádhernou a uklidňující zahradu.

Jsem zahradníkem.

Pěstuji si své kytičky.

Bojuji se svým plevelem.

Hledám, pátrám, nacházím.

Mám kouzelný proutek.

Vytvořený z mé dobroty.

Je křehký. Neunese tíhu viny.

Jsem zahradníkem ve své vlastní duši.

Střídají se roční období, svítí slunce a zapadá měsíc.

Jsem v krajině, kterou vidím pouze já.

Chodím a rozmlouvám s tím duchem, s mojí podstatou.

Jsme v míru – dýmka byla vykouřena.

Za oblakem dýmu, lehkého a tichého, je pravda.

Pravda o sobě samé.

Ta lehká bílá kráska, poletující nad polem červených vlčích máků.

Vypráví mi, usmívá se.

Je to tak jak chceš ty, toto je tvů sen, který žiješ.

Buď přátelská a otevřená, říkej svým blízkým jak moc pro tebe znamenají.

Řekni jim každý den děkuji.

Pošli svou duší poštovního holuba se zprávou – se zprávou co hladí, dává naději, podporu, hřeje.

Daruj úsměv a budeš darována.

Pochop radosti i starosti druhých, pochop jejich zahrady.

Možná mají jiné květiny.

Možná ty jejich jsou žluté.

Možná pěstují a pečují o jiné stromy.

Možná jiné mraky a jiná moře se odrážejí v jejich mysli.

Popros je o jejich květinu.

Získej si ten dar, který darován je pouze důvěrným.

Získej jejich vzácnou květinu, co roste po tisících a přece je jen jedna.

Jejich odměnou bude rosa na tvé květině.

Rosa co dává vláhu, podporu a lásku.

Rosa co přináší život a pochopení.

Skrápěj tu darovanou květinu rosou ze tvých snů.

Rosu co vzniká z úsměvu, co vzniká se sdílnosti.

Jen hloupý přestane ve věcech, které začal.

Jen hloupý neposlechne svou vlastní touhu.

Jen hloupý nepůjde po schodišti poznání.

Jen hloupý nestoupá k nekonečnému štěstí.

Jen hlupák nechá žlutou květinu suchou.

Jen hlupák se dostatečně nevěnuje svým blízkým.

Jen hlupák je bez uší.

Jen hlupák je bez očí.

Jen hlupák necítí.

Pěstujte svoje květiny, co darovány vámi byly.

Pěstujte prosím i moji květinu.

Je krémová a touží po dobrém slovu.

Je nerada sama, bojí se války.

Jen nerada si myslí, že je jedinou květinou ve vesmíru.

Jen nerada žízní po rose.

Jen nerada píchá a zraňuje.

Je však ráda, že nyní nasloucháte.

Je ráda, že nyní čtete okvětní lístky, co zahaleny měly být.

Hledejte shodu s mými sny.

Spojme se v jeden, tancujme kosmické blues.

Mějme dlouhé vlasy a bosé nohy.

Spojme svoji rosu.

 

 

 

 


Naso
05. 06. 2001
Dát tip
Uhhh, dlhé až oči bolia (asi to bude tým písmom, skús trochu zmenšiť), ale sypeš slová ako kúzelník z rukáva tromfy. Vieš ich zaujímavo vedľa seba naskladať, a za toto kvetinové aranžmán bude odmena. T.

wqw
05. 06. 2001
Dát tip
mám radost, že existuje tolik fantazie, že stále ještě žije.....................ttt

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru