Etymologie slova reklama

Ačkoliv se to nezdá, po etymologii slova reklama nemusíme příliš pátrat. Příklady hovoří za vše. Z nich jasně plyne, že nejblíže pravdě je teorie, která za původce výrazu reklama označuje slovo klam, tedy klamat někoho (zpravidla spotřebitele). Oni totiž jak tvůrci reklamních spotů, tak i ti, kdož si reklamu objednávají, moc dobře vědí, že se jim to vyplatí.

Každý ví, že se v reklamním průmyslu točí obrovské množství peněz a proniká naprosto všude. S faktem, že komerční televizní a rádiové stanice žijí jen a pouze z reklamy, která zabírá podstatnou část atraktivních vysílacích časů, už jsme se nějak smířili. Není totiž nad to, když v nějakém napínavém thrilleru borec vlítne do místnosti, namíří na hlavního hrdinu bouchačkou a v další vteřině už koukáte na reklamu. No, řeknete si, aspoň se můžu zajít vyčůrat. Jenomže když je thriller opravdu povedený, tak samým napětím tak tečou nervy, že to, co by mělo týct, prostě neteče.

Není tomu tak dávno, co kvůli nedostatku reklamy skončil i přední český časopis zabývající se operačním systémem linux. Každý si ho chválil, každý ho chtěl, ale žeby nějak „přispěl“? To ne. Běžné bylo kolování jednoho výtisku mezi kamarády a ani nikdo neměl zájem na tom, aby se jeho reklama objevila právě v tomto časopise. Další srandou je, že do redakce chodila spousta dopisů od lidí snažících se sehant tento časopis na stáncích a v trafikách. Prý je to velký problém a tak jim kolikrát chybí „čísla do sbírky“, jestli by jim je tedy redaktoři nemohli poslati dodatečně. Ale na doporučení redakce „předplaťte si, budete mít číslo časopisu jisté a ještě ušetříte“, nikdo nereagoval. Naštěstí, zdá se, tento časopis pokračuje ve své webové podobě.

Bez reklam zdá se nemohou média fungovat, z čehož tedy plyne, že my, běžní spotřebitelé, nemáme jiné volby, než se na reklamu podívat. A ne-zrovna-výjimkou bývají ne-zcela-inteligentní (nejen) televizní reklamy budící úsměv. Reklama na to, že s jednou kapkou koncentrátu na nádobí odmastíme velikou horu špinavých hrnců, talířů i plechů na pečení, je opravdu trošičku přitažená za vlasy. Neboť aby toto bylo možné, muselo by se jednat o velmi silnou chemikálii a při kontaktu s ní bychom museli nosit ochranné rukavice, protože kromě nádobí by to na rukách uživatele odmastilo i kůži od masa a kostí.

Blbostem se nevyhnou například ani reklamy na dámské hygienické potřeby, které sice, v rámci zachování mravnosti, nedávají přímý návod k použití, nicméně místo krve jsou vlastnosti těchto (mnohdy až předražených) věciček dokazovány na sterilní modré tekutině. Žeby vložky byly určeny pouze šlechtičnám? Pravděpodobně tvůrci reklam zvolili na modro obarvenou vodu, aby nekazili naši mládež. Ale zase se to nesmí tak přehánět, protože potom slyšíte desetileté kluky, co chtějí tampony, poněvadž přestože neví, co a na co to je, tak se s tím dá dělat spousta věcí, například plavat, lyžovat, jezdit na kole, tancovat … a tak to zaručeně musí být něco super!

Za největší srandu lze považovat údajný výrok jednoho našeho českého politika, který předsedal jedné levicově zaměřené politické straně, vrazil veškeré své úspory do Becherovky a nyní si užívá důchodu na Vysočině. Onen slavný výrok, prý pronesený za střízliva (po 5 flaškách Becherovky a 8 trojitých rumech), zní „Vzdor perfektním reklamám, které na to mají, Slováci fakt neumí vařit pivo. Toto by měli nechat pouze Čechům a nemotat se do něčeho, čemu nerozumí.“. Tento výrok zazněl podle neověřených zdrojů z jeho úst po tom, co mu někdo nakukal, že Starobrno se vaří v Bratislavě.

Z těchto příkladů jednoznačně vyplývá, že reklama totiž zpravidla zákazníka klamně přesvědčí o kvalitách nějakého výrobku či služeb. Vy ale na reklamu nedejte, protože tvůrce reklamy nikterak netíží, že vy, jako zákazník, býváte velmi často trpce zklamáni a už vůbec ho nezajímá, že častokrát vám tečou nervy, když musíte výrobek reklamovat.