Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČísluji
Výběr: jt, Print
16. 11. 2007
35
66
5055
Autor
Anetté
Raz dva tři…
Horkost protipólů
V koutech - úplné bezvětří
Kolik cest končí kolmo dolů?
Ze všech možných úhlů pohledu
dokud je kam a kudy, jdu.
s každým z mých dalších scestných schodů
Budem víc hasit
Slyšíš vodu?
Sčítáš mi kroky
Čtyři, pět…
Ještě je venku modrožluto
Ještě se venku mění svět
Je dovoleno v tuhle chvíli
-hrají nám barvy-
Šedivět?
Šest sedm osm devět dní
Zcukernatělá pozdní tání
Ne, nebyls
Nebyls poslední.
Já jsem tam byla
-místo k stání-
Když si tě rvaly
Pryč si z těla
Jak světlo mlhu za úsvitu
Jak horkou mlhu na polích
Já jsem tam byla
- Padal sníh
Až za prach kerných pohoří
Taky bych tolik někdy chtěla
Třeba snad pak
Až dohořím.
Nebudu myšlenkami stále...
Ale
V poslední době hory zní
V poslední době ztrácím řád
Čísluji. Sčítám. Krátím z ní
V poslední době
Napořád?
v kalendáři
Odtéká čas jak po schodech
Rozpíjí barvy cizích tváří
Rozpíjí barvy
Krátí dech
Někdy to cítím stejně, víš
Míjí dny kolem
Nejdou blíž
Nejdou blíž šedě nehybní
Kolik jen kolik kolik dní
Už proplulo ti mezi prsty
Za tolik času Jsem jako ty
Dnes je to myslím třicet šestý
Pět hodin a dvě minuty.
66 názorů
vynikajuca aj tato, udrzala zaujem az do konca i pri tej dlzke textu, zdanliva rozdrobenost zapada dobre do temy a dokresluje dojem. super.
Predrag_Tomič
16. 06. 2008
Rád se vracím na vzácná místa. Printe, mám dojem, že tahle báseň unikla tvé pozornosti, příteli, a to by byla škoda... :)
posuď sám .-)
avi (i dalším přátelům)
vlastovka.
05. 01. 2008
Já četla, že to neni zrovna moc pohádkovej příběh, už jsem toho viděla zdravej-psychyckej-stav-ničícího docela mnoho, ale antidepresiva?
Teďs mě vyděsila:)
vlastovka.
05. 01. 2008vlastovka.
05. 01. 2008vlastovka.
04. 01. 2008
Loupit perníček nebudu, neboj. Jenom čtu. To byla jen fráze, nechtěla jsem děsit.
aha...tož dyž se budeš zrovna inspiračně nudit, můžeš na návštěvu ke mně...což?
Já nesejčkuju, já jsem už v radost obrácená:)) To nebyla pesimistická stížnost, to bylo optimistické oznámení:))))
jejky, začalo se to na mě valit jak sněhová koule, jen to hučelo a pak se to tak nějak medově rozlilo, ztišilo, jak zasněžené ráno po noční vánici, i když se třeba nic nevyřešilo, chvíli nás to nutí si to tak nechat zdát...
Odtéká čas jak po schodech
Rozpíjí barvy cizích tváří
Někdy to cítím stejně, víš
Míjí dny kolem
Nejdou blíž
***
Děkuju vážně moc, Armande:))
Jinak 68 je myslím ještě velmi krásné pozitivní číslo. Byly i horší časy - to vždycky když se to přehoupne přes tři stovky.... No, to bylo jen jednou:)))
Augustin_Šípek
29. 11. 2007
je nádherná, ... dnes jsem našel 68 nových avíz. Všechny je smažu, ale tebe jsem si nenechal ujít. Můj soukrmý výběr pro tebe *V*
ps: Je tragickou skutečností, že James Juyce má být (je?) jedním z oficiálních kritiků tohoto serveru. Podle něj je báseň jakási neurotická a něco mu překáží. Řekl bych, že si překáží zejména on sám. Udělat Jamese kritikem je jako dát slepému funkci restaurátora obrazů. To je hodně, hodně smutná skutečnost.
opět jen žasnu, jak moc jseš dobrá - fakt k tomu nemám co mluvit - jen tiše sedim stranou a dívám se, jak rosteš. je to skvělý .. :-)
TIP + V
Ó: Já ale nepláču:) Naopak jsem docela spokojená - přesně takhle, jak to je:)))
A děkuju ještě jedenkráte.
A blbjence též. Já jsem málem zapomněla vzdát své vděčné díky:))
blbjenka: No, nevím o tom, že bych byla něčí alternick, natož svůj vlastní:)) Já si ani neumim představit, že bych na tom byla duševně tak dobře na to, abych začínala dobrovolně úplně znova od nuly:))
Jinak sestra jsem, ale sestra má není zatím ještě nejspíš natolik mediálně známá, na to abys ji znala:))
A někoho připomínám... To zní děsivě:) Mám skoro strach se zeptat, ale.... koho a čím a pročpak?:))
zcukernatělá pozdní tání je pjeknej obraz :) a i jiné
nicméně někoho mi připomínáš čím dál víc
nebejt toho že jsi poněkud "ukecanější" a žes prošla uračitým vývojem co tu jsi, myslela bych jsi, že jsi čísi alternick :)
nejsi, že ne? nebo že by sestra? nebo že by inspirační zdroj?
Tvoje zachycení pocitu, něčehosi, co občas s jakousi pravidelnou nepravidelností vytane nad všechny ostatní myšlenky, je úžasný... Jen ten konec (to po té dlouhé mezeře) mi torchu nesedí, ale každopádně *, nádhera!!
...neboj...rozhodl jsem se, že máš dvacet...jako by to bylo dnes...si totiž pamatuji...když jsem se svoji holkou slavil její dvacetiny... plakala..."že je již tak stará"...a ten jeden rok... cos zašifrovala do básně...mi navodil asi vzpomínku na tu oslavu narozenin...nebo třeba rok odloučení...a vůbec, je to pěkné...i když by vše bylo úplně jinak...
Usmáty_autor
20. 11. 2007
I přes ten mylný dojem, který pravděpodobně teď tímhle tady nahoře vrhám, ses svým prvním odhadem spletl výrazně méně:))) Ale děkuju Ti za Tvá slova, Ó:))
Papoušku, i tak, děkuju. O žvanění to tu je:)) Jen mluv a vyslovuj svůj názor, já jsem za ně většinou vděčná:)))
Tvoje druhá asociace ve mě vyvolala jednu asociaci taky
Pisníčku, co jsme se učili ve třetí třídě:
One little, two little, three little indians,
Four little, five little, six little indians,
Seven little, eight little, nine little indians,
(a teď to vrcholí)Ten little indians boys
Když už nevyvolám zájem, tak aspoň že asociace:)))
Tebe si, Usmátá autorko pamatuju pořád:))))
A děkuju moc za kritiku i za návštěvu:) Já myslela, že už vás tu neuvidím:)))
nemam velmi rad rytmicke veci-teda neviem im prist na chut...
ale tato sa mi paci!*
usmata:dik za avi...pozriem aj ten zaciatok:)
Usmáty_autor
19. 11. 2007
je úžasná, je hutná a tak hustá, že se v ní člověk ztrácí ... chvilkami nechápe, nechává se jen tak unášet ... celkový pocit výborný ;o) *t*
Mně se moc líbí tohle:
Ještě je venku modrožluto
Ještě se venku mění svět
Je dovoleno v tuhle chvíli
-hrají nám barvy-
Šedivět?
Spoustu ostatního tak nějak "znám odjinud", ale báseň je to bezesporu velmi "sošná". ***
Kolik cest končí kolmo dolů?
Komu ty vzhůru nepatří?
Já jsem tam byla
-místo k stání-
......uff.silné chvilky...
Přečetl jsem si to. Žádný vnitřní ohlas. A tak si říkám- to není možný. Přejíždím to znovu. A uvědomuju si- kolik toho ztrácím, když jen tak vysedávám. Ano člověk si to dokáže uvědomit sám. Ale člověk je zároveň takové zabedněné zvířátko, které je potřeba nakopnout. A plynutí času je tu vyjádřeno tak pěkně. Ale ano, tohle dokáže pochopit i sedmnáctiletý..
Podle me to je moc povedeny, hezky to plyne, dobre se to cte.. Nekomu se treba muze zdat, ze to je o nicem, ale ja jsem si v tom nasel hodne..
Na druhou stranu v tom zase neni hromada hlubokych myslenek, ale to vubec nevadi. Vsechno nemusi mit hlubokou filosofii.
No proste se mi to libi, asi tak :)
Jeste budu cist..
*t*
...myslil jsem si, že je Ti tak sedmnáct...tady myslím, že máš přes třicet...ale moc pěkně napsané...po chvilce přestávám sledovat děj, či text, a zůstává mi jenom pocit...něco jakože stárnu já, ale ne o měsíc...spíš o půl století...*
promiň.. dílko mě nijak nezaujalo, ale vyvolalo ve mně dvě asociace:
1) čísluji -> v čí sluji?
2) písničku Rock around the clock
One, two, three o'clock, four o'clock, rock,
Five, six, seven o'clock, eight o'clock, rock,
Nine, ten, eleven o'clock, twelve o'clock, rock,
We're gonna rock around the clock tonight....
ale zas moc žvaním .. .-)