Tolik otázek a žádná odpověď

Tolik otázek a žádná odpověď

Proč,proč člověk žije,

Proč,proč v těle srdce bije?

proč,proč není vše snadné,

proč,proč vidím jen barvy chladné?

Kdyby kdyby byl život snadný,

Kdyby,kdyby každý roh nebyl zrádný.

Kdyby,kdyby otázek tolik nebylo,

Kdyby,kdyby všem se na světě líbilo.

Možná,možná se vše změní,

Možná,možná jsou lidé co už to vědí.

Možná,možná každý šanci má,

Možná,možná ten moment lehce pozná.

Snad,snad najde každý cestu svou,

Snad,snad nepropásne šanci jedinou.

Snad,snad budu mezi nimi,

Snad,snad nebudu čekat celé týdny.

Jenže,jenže jak cestu poznat,

Jenže,jenže jak vraždu doznat.

Jenže,jenže sám sebe zabíjím,

Jenže,jenže už životem se ubíjím.

Ale,ale jak změnit to mám,

Ale,ale vždyť dělám si to sám.

Ale,ale zítra jest nový den,

Ale,ale třeba bude nápovědou sen.

Už,už nevím jak dál jít.

Už,už chtěl bych štěstí jednou mít.

Už,už poznal sem všechno,

Už,už snad čeká mně temno.