Trnitý zdi kolem hradů a vchod neni.., anebo klíč...

**
*
*
  mám strach, že už nepřijdeš, že už se nevrátíš, kde jsi?
*
  proč mi píšeš a já nevim, jestli seš to ty dej mi znamení, nevim jistě,
*
  chtěla bych Tě vidět, cítit, hmatat... ruce ve tmě, ty jo, tak strašně moc
*
  a růže by voněly rudý
*
  a trní nevadí a krev nevadí
*
  vadí jen, když tu nejsi
*
  jenom to
*
  musim to napsat, protože mam přetlak,
*
  protože ho mam, když tohle posloucham
*
  nevim, proč jsi přišel, proč chodíš za mnou,
*
  jestli seš to Ty,
*
  anebo ne....,
*
  anebo někdo jinej, kdo jenom taky hledá,
*
  ale někoho jinýho, i když to samý
*
  proč nemáme stejnej klíč k hradu, ke zdi,
*
  je tam a ta zeď krásná, středověká s kovanou bránou s kudrlinkama,
*
  je tma,
*
  fouká vítr
*
  a vevnitř je určitě teplo
*
  teplo v krbu a rudý plyšový světlo
*
  a Ty, a my dva, jak jen se tam dostat.
*
*
  nepřechází to.
*
*
  a já cítím Tvoje ruce už i když se mně dotýká někdo jinej,
*
  už mi to nevadí, nevadí, že to vim-
*
  protože aspoň něco... nechat se ukolébat.
*
  Ale být s Tebou, tak nepotřebuju ani dotyky, vím to.
*
  Stačí mi duše, anebo srdce- v tom okamžiku celý
*
  bejt spolu uvnitř toho hradu,
*
  anebo na cestě,
*
  anebo někde jinde,
*
  jedno kde
*
  stačí jen Tvá ruka v mé mysli,
*
  která se dotýká té mojí
*
  vždycky stačí
*
  a napsala bych, že my a já a my nic jinýho nepotřebujem,
*
  kdybysme se měli
*
*
  kde se mi touláš?

***