Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZa úplňku
29. 11. 2007
5
7
2112
Autor
Kozich
Pivní polibek můzy,
krve sání,
ledový závan hrůzy,
z mrtvých vstání.
Noční stříbrnost věští
mrazí kosti,
jarní extáze štěstí,
zvířeckosti.
Duše pějících hoří,
v transu ticha,
kouzlí úplněk moří,
stekla psýcha.
Krape bisarní bytí,
snová tupost.
V dálce štěkot a vytí,
krutost, krutost.
krve sání,
ledový závan hrůzy,
z mrtvých vstání.
Noční stříbrnost věští
mrazí kosti,
jarní extáze štěstí,
zvířeckosti.
Duše pějících hoří,
v transu ticha,
kouzlí úplněk moří,
stekla psýcha.
Krape bisarní bytí,
snová tupost.
V dálce štěkot a vytí,
krutost, krutost.
7 názorů
sluncem_zvláčnělá_zběsilost
18. 01. 2008
musím říct že atorské čtení této básně je zážitek,ale i v psané formě-krutost.
myslím, že sloveso krápat se píše s dlouhým á.
i rytmicky by to tak bylo lepší.
krutost posledního verše mě plní nadšením, ale proč ztrojením nazávěr zkazit jinak dobrý rytmus a flow celé básně? nestál by za úvahu prostý povzdech krutost, krutost?
abys dosáhl intenzity Krchovského, muselo by to být méně abstraktní a méně "hláškovité".
celkový dojem ovšem výborný - - -