Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFIALKY
Autor
suuva
jednoho dne zrána
stáli jsme ve stanici metra – já a pán
tehdy usnul, místo aby mě miloval
(to se stává?)
a falešné tóny z trumpety
rvaly uši
velké černé bedny stály nad světy
pane…mohl bys mě obejmout?
bojím se tmy a ta tvá
komunita drogová
na mě kouká….odmítavě kouká…
cení zuby, bojím se tam jít
bojím se i ráno probudit
(šlapou mi po fialkách, dá se říct)
…zlo, zlo, zlo…
a tu se pán optal, s unaveným úsměvem:
„Co je na světě nejdůležitější, slečno?“
neváhala jsem:
„Nejdůležitější je nikdy neztratit ramena, pane…!“