Zaprodanec

někdy mívám zvláštní sny

Já jednoho dne rozhodl se

Nevím co přimělo mě k tomu

Že tělo mé tu bolest snese

A tetovaný přijdu domů

 

Cosi mé kroky samo neslo

V uličky staré, dlážděné

Srdce mi v hrudi trochu kleslo

Z nálady místa stísněné

 

A tady jsou ty správné dveře

Kováním těžkým pobité

Má ruka kliku jejich béře

Překročím kuře zabité

Jež na prahu tu klidně leží

Je bez hlavy, má černé peří…

 

V místnosti vládne vlhké šero

Zpočátku nevidím téměř nic

Pak v koutě zahlédnu něčí tělo

Ozářené slabým světlem svic

 

Sedí tu stařec shrbený

Však s rukou stále ještě pevnou

Svůj zrak má na mě upřený

A pohrává si s velkou jehlou

 

Hrobový zvuk hlasu jeho

Míří ke mně, co k svému cíli

Že bát se prý není čeho

Že čeká mě již drahnou chvíli

 

A co že prý si budu přát

Dát na své tělo za vzorec?

A tetovat, či zjizvit snad?

I branding byl by dobrá věc.

 

Ať posadím se do křesla

A všechen výběr nechám na něm

Že prý zná novou techniku

O kterou bych měl mít zájem

 

Tak svěřil jsem se jeho péči

A zavřel oči bolest čekaje

Mé tělo strnulo jak v křeči

Však zdá se, že něco nehraje

 

Již víčka zvedám pomaloučku

A  srdce téměř nebije

Z toho co dědek právě dělá

Se mozek bouří, zle mi je

 

Do ruky levé se něčím noří

A bez váhání postupuje vpřed

Kůži trhá, svaly boří

Necítím bolest, nevidím krev

 

 

Přitom mu z očí prosakuje

Tma, jež do rány se chtivě vlívá

Tu vyplňuje, zaceluje

Jen obrazec pod kůží zbývá

 

A líně se tam převaluje

Jako kdyby živý byl

Před světlem svic uskakuje

Proniknout chce i do mých žil

 

Když práce hotova je zcela

Stařec vstává, záda protahuje

A jak vlasy z vrásčitého čela

Pohybem rychlým sobě odhazuje

Postoj jeho shrbeného těla

Detaily hrůzné mi teď odhaluje

 

Na hlavě růžky nenápadné

Můj pohled sjíždí na lýtko

Špička ocasu na zem spadne

A na noze vskutku kopýtko

 

Večer již stal se dávno nocí

Noc přehoupla se do rána

A já vím že označen jsem

Jak další otrok Satana

---