Zločin a trest

Žádná nemá potuchy kým že byla kdysi

Jen na žrádlo myslí jejich malé mozky

Jediné je zajímá, zdali je ho dosti

……

Lidské tělo plátno jeho, sochařská to hlína

Chce jen tvořit svoje dílo, nezná slovo vina

Co má činit je mu jasné, však mu napovídá

Boží hlas a zjevení, které ve snu vídá

Myslí, že byl vyvolen, očistit svět z hříchu

Sejmout ze všech nehodných zločin, vášeň, pýchu

Která ovšem nejvíc hlodá právě v srdci jeho

Zplozena tím pocitem, že Bůh věří v něho

Za tohle své přesvědčení bude potrestán

Skončí jako každý jiný obyčejný kmán

Ač se snaží, bodá, seká stále víc a víc

Právě to mu zlomí vaz a uvrhne ho v nic

……

Hniloba a červi už se na něm s chutí pasou

Ještě dlouho vydrží s tou mrtvou jeho masou

Oběšením umírat to není žádná slast

Policie nachystala dokonalou past