Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKol
06. 12. 2007
0
0
923
Autor
Hanzi
V blahém teplém večeru,chůzí houpavou,
smutně se můj krok vine
Levá,prevá a zase levá...nohy my kmitají jako na kolotoči.
Nad hlavou jen hvězdy prosvicují černou tmu,
brodím se prachovou cestou,
která nemá konce.
Podél cesty vedou vedou koleje.
Dubové pražce zarůstají travou
a žalostným hlasem pějí píseň.
Hlavou svěšenou přemýšlím co dál,
odkud jsem vlastně přišel
a kam směřuje má cesta?
Mnoho otázek si kladu na svá rámě,
ptám se všech,ale nikdo nezná odpověď.
Modlím se k otci, snad ty jediný my dáš odpvěď
na mé nekonečné otázky.
Jsem unaven,a nohy my klesají,pod tíhou všeho.
Světlo!Ach bože si to ty?Teplo!Jak dech milující mámy.
Pojd dál cestou svou.Budu tě čekat.
smutně se můj krok vine
Levá,prevá a zase levá...nohy my kmitají jako na kolotoči.
Nad hlavou jen hvězdy prosvicují černou tmu,
brodím se prachovou cestou,
která nemá konce.
Podél cesty vedou vedou koleje.
Dubové pražce zarůstají travou
a žalostným hlasem pějí píseň.
Hlavou svěšenou přemýšlím co dál,
odkud jsem vlastně přišel
a kam směřuje má cesta?
Mnoho otázek si kladu na svá rámě,
ptám se všech,ale nikdo nezná odpověď.
Modlím se k otci, snad ty jediný my dáš odpvěď
na mé nekonečné otázky.
Jsem unaven,a nohy my klesají,pod tíhou všeho.
Světlo!Ach bože si to ty?Teplo!Jak dech milující mámy.
Pojd dál cestou svou.Budu tě čekat.