Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
“Klouzal jsem po bílém papíře, až sněhobílém papíře a nechával za sebou krásné, modré vlny. Jsou mi tři měsíce a přijel jsem sem právě kvůli tomu až z Číny, abych bruslil po lisované celulose. No nemyslete si, tři měsíce to je dlouhá doba. Každým dnem čekám, že mi vymění náplň a opět omládnu na další tři měsíce jisté před sebou. Už občas vynechávám, ale před tím, to jste mě měli vidět. Nebeská modř, která se v ladných křivkách vpíjí do žíznivého papíru. Žádný kaňky, úhledné nožičky a obloučky a háčky a čárky. To se nedá popsat, to byste musely vidět. Zrovna teď jsem přeskočil dvě písmena. To koukáš člověče co? No potřebuji novou šťávu. Hej, co to děláš? Neházet !!! Au, rovnou na špičku, no už to nebudou takový ladný čáry, už to budou i kaňky… Pozor s tou nohou, šlapeš mi po rukou i po nohou. Teď jsi mi zlomil žebro, to je vděk za ty měsíce dobré služby. Au, au …”
“Mami, prosím tě ty číny už nekupuj, Koukni jak jsem se od toho umazal, podívej ten sešit. To je hrozný. Pitomý pero. Do popelnice s tebou, tam kam patříš.”
Písmák