Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prý tvoje malá

14. 12. 2007
19
20
1665
Ještě nikdy jsem mu nevěnovala báseň - a že už jich bylo! moc vzpomínek vlastně ani nemám houpal mě na kolenou nabíral lžící z talíře a maminka se zlobila: vždyť ona už jedla! podívej jak jí chutná a já ani nemám hlad měl hlad určitě měl odcházel do práce brzy ráno vracel se pozdě večer unavený hladový míval rád plný talíř polévky krajíc chleba jako dřevorubec - polévka je grunt jednou večer seděla jsem na kuchyňském stole v osušce vytažená z vaničky měl vestu poprskanou bílýma tečkama: co to máš tatíčku na lukávu? to je od sádry Milunko od sádry? samou radostí mě oba div neumačkali když mistroval míval v kabele obrovské kancelářské deníky s průpisnými listy - byl pro mě svátek jeden si vyškemrat začala jsem psát román pro děti v noci pod peřinou maminka šílela: vždyť bude ve dvaceti slepá vraž jí pár facek mě neposlechne když jí říkám že potmě si kazí oči kdyby mi jednu utřel urazil by mi hlavu - chlap jako hora síly za pět takových nedal vzal ten román a roztrhal /nechtěl poslouchat tu věčnou hysterii že zemřu/ brečela jsem pár týdnů na linkované papíry mi občas /když se se mnou měl učit/ psával příklady: třicet číslic do řádku ve třiceti řádcích pod sebe a sečti to! vyděl! vynásob! odečti! ach miluji výzvy skončilo to když už neměl chuti na opravy /prý už byly beztak zbytečné/ od šesté třídy jsem loudila kožené diplomatky s každým začátkem školního roku - jak voněly! dostával je v práci za odměnu kolikrát mi sebral malovátka abych na sebe neupozorňovala kluky marně nešlo o ně líčení mě bavilo bylo to drama: bez přípravků na odlíčení po večerech když mě nachytal pelichaly vytržené řasy o nehtech s krvavým lakem nemluvě - fuj to jsem byla dáma po zásahu zubů nože či špendlíku jednou mě skalpoval kvůli ofině rezatá byla a nebylo jak ji sundat z hlavy narychlo vzala jsem útěrku jako Arafat měl se mnou nervy - nosila jsem pak pár neděl přehazovačku na gymplu do tanečních dorostla já taky přišla láska a s ní první modřiny šňůra od žehličky složená čtvermo za každý pozdní příchod stačila hodina /to aby nemusel poslouchat tu věčnou hysterii že mi někdo ublíží/ spolužačky už rodily první děti u nás doma večerka ve dvaadvacet vaříval o sobotách a nedělích někdy řízky s bramborovým salátem segedinský guláš sekanou s bramborovou kaší noky s vejci a hlávkovým salátem - nikdo to neuměl tak chutně jak on - motala jsem španělské ptáčky v jeho rukách bílou nití sakra jak to děláš? nemehlo! všechno bylo od hořčice maso on já stehovka dnes mu vděčím za rychlý výcvik nenechám si přece nadávat v posledních letech hodně pil styděla jsem se ale chápu ho žena hysterka a hypochondr /to nic mami každý máme něco vím/ lásky málo třetí infarkt angina pectoris trombóza šedý zákal cukrovka invalidní důchod ve čtyřiceti sametová revoluce ztráta iluzí měla jsem mu tu pusu v nemocnici dát byla by poslední prostě jsem se bála že je rakovinné záření přenosné děti byly malé - dodnes mu ji dlužím v osmapadesáti je každý chlap ještě příliš mladý

20 názorů

čéče, Heli, čtu to a taky mě v nich děsně zabolela voda... dík, panenko

xoxox
24. 03. 2008
Dát tip
vyhrkly mi slzy do oci.. tolik bolesti, tolik lidskosti *

Janina6
30. 12. 2007
Dát tip
....***

palino8
20. 12. 2007
Dát tip
nikto to nemá ľahké... ale každý inak... úprimná*

Hesiona
17. 12. 2007
Dát tip
***

pssst .... tudy po špičkách ....

co bys neměla - i ta, co máš, je tvoje ....

veľmi intímne a citové** nemala si to ľahké...

ano...

To je nářez...

guy
15. 12. 2007
Dát tip
*

souhlasím a díky moc, Jardo /za přádlo dvojnásob :)))/

Oldjerry
14. 12. 2007
Dát tip
Jako báseň to za moc nestojí, ale chápu proč... tyhle věci se musí dopsat a hned vystrčit, protože celou dobu psaní má člověk pocit, že to musí roztrhat, zahodit, nikomu nedat přečíst. Je to v hloubce a když to vyleze napovrch ještě po letech to s člověkem dělá rotyku. Já vím... Ten příběk má sílu koně, pravdivost smrti a tak mu schází ta koňská elegance. Já dáván tip právě za ten lidský rozměr s vědomím, že tentokrát ta forma drobátko šmajdá. Vždyť to říkám : vím proč

avox
14. 12. 2007
Dát tip
krásná, leč smutná. Kolik slov jsme rodičům zůstali dlužni, nestihli říct... a kolik slov bychom tak rádi slyšeli od svých dětí... */

Abi
14. 12. 2007
Dát tip
smutná...

Háber
14. 12. 2007
Dát tip
*** nádherná ***

Marcela.K.
14. 12. 2007
Dát tip
Mýmu tátovi, bylo padesát... pozdě se ženil. Maminka říkávala :,,Měli jsme krásný manželství, ale , holky, neberte si o tolik let staršího, kdyby se táta oženil včas, mohl mít už děti dospělé." Byli o 14 let a nás měli až po šesti letech od svatby. Byly mi čtyři a sestře šest...měl rakovinu. *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru