Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa pavlači
17. 12. 2007
0
2
525
Autor
Estrela
Vznáším se nad okraj prázdnoty
ke kopci touhy, deště a samoty.
Individualsticky bezbranně
zkrouceně, směšně
dopředu prohraně
neschopna do očí pohlédnout
potichu, bez řečí
tváříc se nestranně
na mostě opřená
nasraně
brečím
nejprve zlehounka, všestranně
ta, co má být happy,
křičí
a stojí na hraně..
2 názory
já nesem na písmáku tak dlouho, a proto sem "nad okraj prázdnoty nikdy neslyšel". Je to fakt zajímavá představa. Celkem se mi to líbilo..
Už prvá veta ma odradzovala od prečítania celého diela. "nad okraj prázdnoty"... to som tu čítala už tak často, že sa mi to spojenie znechutilo. Nakoniec som si to predsa prečítala do konca. Verše majú celkom dobrý cveng, neviem ale či tam sedí rytmus - do toho sa nevyznám a nejdem sa robiť profíkom. Na túto tému denne vzniká tisíc básni a tá tvoja nie je ničím výnimočná. Máš to podané určite kvalitnejšie ako moje indispozičné diela, ale to ja asi tak všetko, čo k tomu môžem povedať. Na tip to nie je.