Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekonec pravdy...
03. 01. 2008
0
0
959
Autor
Hanzi
Jdu dál cestou svou,
jež konce nemá,
jdu dál za neznámou
jež je stále němá.
V tělě úzkost a vsrdci žal,
a já se tobě jenom smál.
Tys plakala a prosila
tak nevinná ještě nebyla.
Slzy ti kapaly na černý koberec,
zvláčnili ti červený ruměnec.
Snažila ses vydat hlas!
Já to bral za dobrý špás.
Prudce vstalas a hleděla
tys oničem nevěděla.
Dělal jsem to každou noc,
nešel jsem ti napomc.
Tys byla sama a já byl sám
myslel jsem jak rád tě mám.
Ted ti ale zhobu píšu,
jsem už zticha nedýšu.
Ted ty se směješ a já spím,
tlačí mě hliněný splím.
Tys pravdy na mě poznala
na zahradě mě zakopala.
jež konce nemá,
jdu dál za neznámou
jež je stále němá.
V tělě úzkost a vsrdci žal,
a já se tobě jenom smál.
Tys plakala a prosila
tak nevinná ještě nebyla.
Slzy ti kapaly na černý koberec,
zvláčnili ti červený ruměnec.
Snažila ses vydat hlas!
Já to bral za dobrý špás.
Prudce vstalas a hleděla
tys oničem nevěděla.
Dělal jsem to každou noc,
nešel jsem ti napomc.
Tys byla sama a já byl sám
myslel jsem jak rád tě mám.
Ted ti ale zhobu píšu,
jsem už zticha nedýšu.
Ted ty se směješ a já spím,
tlačí mě hliněný splím.
Tys pravdy na mě poznala
na zahradě mě zakopala.