ptáček v kleci ze slonoviny

kdybych snad měl

všechen smích světa

uzamkl bych jej pro tebe

v maličké klícce ze slonoviny

kdybych snad měl

místo svých rukou ptačí peří

ozdobil bych jím tuhle klec

už jenom proto aby všichni věděli

že láska dává lidem křídla

kdybych snad uměl kouzlit

proměnil bych tě v holubici

pro kterou mám už připravenou klícku

chvíli bych sledoval

smích ze slonoviny

pak tiše sedl do rohu

jediným úderem svého srdce

otevřel dvířka tvojí klece

a čekal až mi

přistaneš na rameni