Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Druhy moment

07. 01. 2008
0
0
531
Autor
clock

Nevim do jake kategorie to zaradit. Je to pribeh tak, jak se mi stal. Odkazuje na skutecne osoby. Chvilema se vysvetluji fakta, chvilema se uvazuje. Za cestinu se predem omlouvam nemam nainstalovanou ceskou klavesnici.

V okamziku, kdy jsem to pochopil, se mi prolnuly pred ocima dve sceny. Jedna z
nich se odehravala pred lety v Ustavu Teorie Informace a Automatizace.  Ing.
Flusser prednasel informatikum z matfyzu o digitalnim zpracovanim obrazu a
vedle nej sedel holohlavy brylaty Antoch, ostrileny statistik, ktery vyklad
komentoval svymi nazorne vysvetlujicimi pripominkami.

Druha scena byla z filmu, bylo to v Jizni Kalifornii, v Santa Monice v pulce
sedmdesatych let. Jay Adams jezdil na skateboardu jako zvire a rikali o nem ze
ma prirozeny talent, ze tece jako voda, ze je jedinecny, ze on je original. Moc
se mi libil ten pohled. Pripadal mi ze na tom skateboardu nejezdi, ze na nem
lita jako ptak. Jedine, co me trochu udivovalo proc pritom casto vystrkuje
bricho.  Je to neodmyslitelna soucast jeho jedinecneho stylu? Tajny trik, jak
vypadat dobre?

A pak mi to doslo. Vzpomnel jsem si na Antocha, jak abstraktni rec symbolu opet
prelozil do me srozumitelneho jazyka. To proste vynasobite polynomem. Nulty
moment znamena vlastne polohu teziste, prvni natoceni, druhy znamena... A Jay
Adams prece porad vystrkoval bricho! Tady to zavani necim opravdu zajimavym.
Druhy moment.  On ridi ten skateboard druhym momentem.

Chceme-li clovek zatocit na skateboardu, napravy musi jit do zatacky.  Jejich
zataceni je svazano s naklopenim prkna prevodovym mechanismem hlinikovych
odlitku a gumovych spuntu v truckach.  Tedy je treba naklopit prkno. K tomu se
ale musi naklopit i jezdec, protoze v zatacce bude odstrediva sila, a jinak by
ztratil rovnovahu.

Takze je to vlastne jako na kole. Zatacka se iniciuje tim ze se o skateboard
opreme na druhou stranu nez budeme pozdeji zatacet. Telo se vyvede z rovnovahy
a gravitacni sila ho zacne naklapet. Pomalu, protoze moment sily je dany
vzdalenosti od osy rotace, ktera je na hrane skateboardu, a ten je proti
vysce tela uzky. Jezdec musi pockat, nez ho gravitace naklopi do pozadovaneho
sklonu, ktery je tim vetsi, cim je zatacka ostrejsi.

Jinymi slovy, tenhle proces je pekne pomaly. Mezi tim nez se rozhodnete zatacet
a opravdu zatacite, uplyne spousta casu. Pokud by se nam podarilo tuhle latenci
eliminovat, ziskame mnohem lepsi performanci. Je to jako prepnout procesor na
vyssi taktovaci kmitocet.

Jay Adams se s timhle zdlouhavym procesem neobtezoval, on tuhle celou opicarnu
proste vyskrtl. V okamziku, kdy chtel zatacet, zatacel.  Na to, aby zmenil
druhy moment sveho tela se nemusi zdlouhave doprosovat zadne gravitacni sily.

Druhy moment je mira toho, jak je clovek prohnuty. Proto to vystrcene bricho.
Prohne-li se clovek na skateboardu vejpul, teziste je vuci skateboardu razem
posunuto do strany a clovek je tak naklopen okamzite.

Otazka byla, je to jen teorie, nebo to funguje i prakticky? Vzal jsem
skateboard na chodbu a trochu jsem se projel. Predstavoval jsem si, ze muj
zadek je konec joysticku a ze skateboard ridim jako bych hral videohru. Odezva
byla citliva, okamzita a nekompromisni. Skateboard se rozpustile zaklikatil a
dostal jsem smyk, ani jsem nevedel jak. Citil jsem se jako ptak v letu. To me
presvedcilo, ze to opravdu funguje. O Adamsovi rikaji ze kdyz Buh chtel stvorit
skateboarding, rekl "budiz Jay Adams". Jayovo tajemstvi je ale hacknuto. Kdyz
Buh stvarel skateboarding, rekl "budiz druhy moment".

Pozdeji jsem si to zkusil na snowboardu. Prehazujeme-li hranu pri delani
obloucku, je zde zasadni problem: nejede-li snowboard v ten okamzik uplne
rovne, hrana na kterou se prehoupneme se o snih kousne. V lepsim pripade to da
pekny kopanec, v horsim pripade spadneme.  Hrajou roli i dalsi faktory jako
rotace tela, vsechny tyhle pohyby je potreba provest ve spravne technicke
souhre, jinak ma clovek pocit, ze brzo poleti na zem. Instruktori zacatecnikum
neustale kladou na srdce, aby ukazovali rukou kam se chteji natocit.

Inu postavil jsem snowboard rovne dolu ze svahu, drepnul jsem si, pockal az
nabere rychlost a pak jsem hodil zadkem do strany. Okamzite, bez jakehokoliv
prechodu, zde byla zatacka. Hodil jsem s nim na druhou stranu, zatacka se
zmenila na opacnou jak prepnutim vypinace. Zjistil jsem, ze o technicke
provedeni se nemusim starat vubec.  Kopecky navateho snehu, vyjezdene hrboly a
do rigolu vyjete uzke cesty mi najednou prestaly delat starosti, nemusel jsem
premyslet jak natocit prkno abych o ne nechytil hranou. Proste jsem je
prevalcoval.
Zase jsem mel ten pocit, ze letam, ze jsem volny jako ptak. Bile kopce se
zmenily ve zmrzle vlny. Pripadal jsem si jako surfer, ktery dela jednu ostrou
zatacku za druhou a voda se mu rozstrikuje od prkna - jenom moje voda byla
zmrzla. Pak jsem zkusil tahal jednu ruku po zemi, jako to delal Jay Adams.  Slo
to uplne jednoduse. Platnost moji hypotezy byla zpecetena. Rozhodujici faktor
byl izolovan. Jak rikal Da Vinci, v jednoduchosti je genialita.

Pak jsem se podival zpet na svah a videl jsem sochy na snowboardech. Vsichni
jezdili zpusobne jak je to naucili instruktori, nikdo nejezdil jako zvire,
nikdo netahal ruce po zemi. To byl rozdil mezi prvnim a druhym momentem.
Rozdil, ktery vam vysvetli Flusser s Antochem na matfyzacke prednasce z
digitalniho zpracovani obrazu v UTIA. Pokud ta prednaska jeste existuje.

Prvni stadium pochopeni matfyzu spociva ve schopnosti naucit se veci, definice
a dukazy jako basnicku nazpamet a odrikat je u zkousky driv, nez je clovek
zapomene. Druhe stadium znam jako stadium abstraktnich symbolu. Clovek chape,
jak dukaz funguje jako retez na sebe navazujicich logickych odvozeni
symbolickych retezcu. Ve tretim stupen pochopeni chapu, jak uvaha funguje, aniz
bych si musel symboly predstavovat. Ale nejkrasnejsi je, kdyz clovek veci chape
intuici.  Tenhle pocit mu pak napovi, kdyz ta vec nekde skryte couha v nasi
realite.  Vnitrni pocit, jak v anglictine rikaji gut feeling.  Skladbou Gut
Feeling od skupiny Devo konci film Dogtown and Z-Boys, ve kterem clovek muze
Jaye Adamse videt, jak jezdi svym vyhlasenym stylem na skateboardu.
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru