Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNepochopení
10. 01. 2008
1
1
512
Autor
pan Inkognito
Mé oči se plní slzami
a srdce trhá na kusy,
že já hlupák zaostávám za vámi,
tvoříc jen samé nevkusy.
Díváte se na mne z patra,
z úst vám pryští čirý jed.
Kéž pod vaší věží vzplane vatra,
však já nezmůžu nic právě teď.
Mne nebyl do kolébky dán
ni jeden dar sudičkou milou.
Já bolestí byl jsem vychován,
mám teď v prsou duši shnilou.
Nesmiloval se ani jeden z vás
dobroďejů, kteří kážou lásku,
a tak jste srazili mi vaz,
majíc na očích černočernou pásku.
a srdce trhá na kusy,
že já hlupák zaostávám za vámi,
tvoříc jen samé nevkusy.
Díváte se na mne z patra,
z úst vám pryští čirý jed.
Kéž pod vaší věží vzplane vatra,
však já nezmůžu nic právě teď.
Mne nebyl do kolébky dán
ni jeden dar sudičkou milou.
Já bolestí byl jsem vychován,
mám teď v prsou duši shnilou.
Nesmiloval se ani jeden z vás
dobroďejů, kteří kážou lásku,
a tak jste srazili mi vaz,
majíc na očích černočernou pásku.