Pokus č. 25

slíbil mi všechno neslíbil mi nic pro samet v hlase a pod kůží hic brala jsem dary skryté do doteků jak proud se valil - rozbouřenou řeku měl v sobě z čela stékala v té chvíli kdy krutý byl v té vteřině i milý mě učil řád a k ženství prstoklady svým srdcem hřát i tělem není tady ... cosi mi chybí popsat nedovedu svůj zoban sup vždy do živého zatne možná že kdyby neznal abecedu vzpomínky zůstaly by matné leč básně jeho tolik živé byly jak sladkost slin jež hltavě jsem pila když uvěřila vůni nahoty - pln síly nač ty drahoty? zůstala složka nepopsaných skic byť dohromady být je víc žel není tady ...

---