Diskriminace v nacistické Evropě

Ve 30. letech minulého století  se oběvila teorie o nadřazenosti určitých národů a ras nad jinými národy a rasami. Tato teorie se nazývala nacismus a dodnes má řadu stoupenců.. Nacismus vycházel z fašismu a dárwinismu a byl ovlivněn pangermanstvím, extrémním socialismem a rasismem. Nejznámnějším propagátorem nacismu byl významný německý malíř Adolf Hitler. Tento filosemitista ( člověk s nákloností vůči Židům ) napsal knihu Mein Kampf, ve které vyjádřil svůj obdiv k Židům, Romům a Slovanům. Byl silně ovlivněn vyznamnými národy, které v té době všemožně podporovaly země tzv. třetího světa. Tedy především Anglií a Francií. On ovšem chtěl víc. Několik let usilovně přemýšlel jak by svojí úctu vyjádřil. A pak ho to napadlo! Postavím jim lázně! A tak se na konci 30. let minulého století začaly stavět lázně pro nadřazené národy. Nacisté dřeli 12 – 14 hodin denně, šest někdy i sedm dní v týdnů. Často jen s jednou přestávkou na skromnou svačinu, která byla miska mrkvové polívky téměř vždy bez masa. V nacistických zemí vládla spokojenost. Jakmile byly dokončeny první lázně, už se tam hrnuly davy spokojených Židů. S „ příchodem “ nových lázní nacisté ochotně hostili ostatní nadřazené národy. Romy, Poláky, Srby, Rusy a jiné. Ve 40. letech minulého století si nacisté všimli, že běloruský venkov zažívá recesy. Rozhodli se tedy, pokytnout běloruskému venkovu podporu. Obrovská nacistická podpora běloruskému venkovu se nesetkala s očekávným uspokojením. Zhýčkaní, rozmazlení a nevděčni „ nadlidé “ neprojevovali žádnou vděčnost. Mezi nacisti se začala šířít myšlenka nerovnosti. Židé dostali lázně a plnou německou pohostinost, běloruský venkov dostal ozdravnou kůru, ale co my nacisté? Nezasloužíme si taky odpočinek a pohostinost. A tehdy to nacisty napadlo. My nacisté jsme diskriminováni. Židé, Romové a Slované nás diskriminuji! A tak začal úpadek nacismu.