Hercův život

Jako snad každá malá holka jsem toužila stát se slavnou zpěvačkou, filmovou herečkou, v nejhorším případě televizní hlasatelkou. Nechtěla jsem nechat nic náhodě, a proto jsem se obden postavila před zrcadlo v chodbě a trénovala zpěvačské figury. Místo mikrofonu samozřejmě vařečka, na kterou jsem si namotala špagát. A když jsem se konečně osmělila i zazpívat „life“, zjistila jsem, že to není dobré.

Začala jsem se zaobírat myšlenkou prorazit coby herečka. Takový herecký život, to je něco. Moje dětská hlavička nalezla samá pozitiva… krásný dům, auto, oblečení, žádná škola… pouze v čase filmování jiný život (před kamerou). No ale pozor!! Najednou mi to došlo. Jak se to dělá, když má herec ve filmu zemřít?? To jakože vážně zemře, to jakože předtím dostane zaplaceno, aby si jakože užil a pak je konec?? No tak to taky ne. Mimochodem, odkud berou stále nové a nové lidi, děsivá spotřeba.

Po tomto šoku připadala v úvahu už jenom televizní hlasatelka. Tam snad nehrozí žádné nebezpečí, ta si sedí hezky v teplém studiu a mile se usmívá na diváky v obývácích. Jojo, to by šlo. Ještěže jsem si to nakonec rozmyslela. Hlasatelkám odzvonilo a já bych zase přemýšlela, čím budu…