Naslouchání

tahle je opravdu moc pěkná *, taky jsem napsal něco o šťastném probuzení :o)

Hahoney ví.... :-) Kdo neví, může hledat může... nemusí... *

Mahoney, je 5. 38... dík!

JiKo - naslouchala jsem svému já

Parádička, je to super, že je nás čim ďalej viac tých, čo naslúchame... TIP

fíha tak to jsem ještě spinkal... nevadí, tenhle úsvit se zaspat nedá :-)))))))))))))

Mea - Víš, jde o prolínání dvou rovin - rovina tohoto světa jako dvojnost, protiklady a rovina nad ním - jednota, kde štěstí a bolest jsou totéž. Jde o to, aspoň občas /denně chvilku/ dostat se vědomím do té druhé roviny. Nejde to přiblížit rozumem, jde to ale zažít. Nikoli totální pasivita, ale prožívání radosti z toho, že jsme. Když chápeš i význam bolesti, která přijde, líp se ti snáší. Není to vzdávání se života, jen o náhled na něj. Vidíš všechno kolem, stromy, lidi, ale nejsi do dění úplně vtažen, jako by plaveš v moři, vznášíš se s tím, že víš, že se nejde utopit... che, jak to mám popsat :-))))))))))))? Nemusíš při tom nic říkat, nemáš potřebu. A v tom moři je i veškeré vědění a ty jsi jeho součástí, můžeš to zažít např. v blízkosti druhého člověka, nebo i sám, náhle při psaní, čtení, u písně vpodstatě kdekoli - obvykle za chvíli spadneš na zem, jsou to oka-mžiky. Znám dobře bezmeznou touhu po dítěti /na dceru jsem čekala tři roky/, šlo mi zde zatím o jiné touhy, ty, které omezují nějakým způsobem svobodu druhých, leckteré jsou zbytečné- ačkoli pro lidi, kteří je mají, je tohle subjektivně neuznatelné. Stačila by "jen" změna vědomí. ok, ok, šlo mi o tenhle mechanismus: hledáš lásku, dlouho, zdá se ti, že marně a přitom si ji svými vibracemi, které vyvoláváš svou opakovanou myšlenkou, od sebe oddaluješ /funguje to/. Změnit postoj = chovat se tak, jako bys ji už měl a rozdávat ji ostatním, ale pozor, nelhat si /budu dělat, jako že ji mám/. Nemůžeš přece rozdávat, co nemáš. Přijde. souhlas s čokoládou :-)

avízko

Na rozdíl od UFO si myslím, že rytmicky to sedne dobře, nic neměnit! Marně ovšem hledám vztah názvu a obsahu?

Supr!!! Ť

jůůůůůůůůůůů :*))) jééééééééééé a vysvětleníčko vůbec není třeba :-)) kdo zná chňape a kdo nezná... za úsvitu pochopí :-))))) pa ~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Skvělý ... akorát na konec bych dal: "od úsvitu k probuzení..." TIP

Děkuji vám všem za čtení i za kritiky. Probuzení je úsvit, tedy doba, kdy se máme "probudit" a kdy nám nám v hlavě i v srdcích (nebo kde všude) začne konečně "svítat". Kdy se přestaneme zabývat malichrnostmi, žabomyšími spory, kdy odložíme strach, zlost, zármutky, závisti, protože z těchto stavů, jsou-li potlačovány, pramení chronické deprese, zuřivosti, žárlivost..., kvůli kterým jsou lidé schpni vést války a zabíjet... Odložít myslím logicky, intuitivně i citově pro trvalé prožívání sdílené radosti z prostého BYTÍ, jež začíná zázrakem narození neboli LÁSKY se všemi bytostmi, kdy začneme poslouchat své vnitřní "já", kdy se dostaneme nad rovinu vlastního chtění, protože pocítíme stav, kdy skutečně včechno máme... uf, tohle nebyl záměr, to všechno měla říct báseň stejně jako dík za to, že nám to všechno začíná docházet :-)

čas ako dimenzia chcenia? Zaujímavé... A vôbec rýmy na svojom mieste, šikovne zvládnutý osobnostný postreh/objav, dobré! T.

Ježišmarjá!!! Co to!!! Ty dva odstavce!!! To mě skoro zabilo!!! Na tohle nebyl muj mozeček (tim myslim celej mozek) připravenej, tos nemohla napsat něco jako: Vážení písmaci, čtení následujícího textu může vyvolat vážné narušení stavu logické soudržnosti ... sem se zamotal ... atd. Je to teda zajímavej názor. První odstavec je jasnej (myslim první z těch dvou delších), sice těžko někoho donutíš, aby poránu (tim myslim ten "úsvit") zahodil všechny svoje záporný stavy a žil jenom v těch dobrejch ... to máš jako bys chtěla, aby jed pořád jenom čokoládu, protože je sladká, ale z tý mu bude za chvíli blbě a bude mít chuť na něco pořádně kyselího ... to prostě nejde! A ten druhej odstavec mi přijde jako úplná howadina ... kdybys pocítila stav, že všechno máš, mohla by sis jít hodit provaz, protože na co bys měla čekat, co bys měla chtít, už přece všechno máš = totální pasivita ... když to vezmu do krajnosti, proč bys pak měla chtít dítě, dyť ty už nic nepotřebuješ a těžko by ses donutila sestoupit ze stavu blaženosti do těch devíti měsíců ...

Že by někdo usnul ve sprše ? :o)) Ne, vážně líbí. típ

Moc dobrý..TIP

Hezky se to čte, prolog taky stojí za to. *