Podpolštářová tajemství

„Já mám ponožky položený vedle polštáře.“

Smích.

„A proto se ti tak dobře spí, viď?“

Když jsem to ve čtvrtek pronesla, ani jsem nečekala, že se to rozvine na velkou debatu. Vlastně to začalo kamarádčiným vyprávěním, že si musí skopat jednu ponožku, že jí pak je akorát a jinak neusne.

A já, protože nemůžu nikde chybět, jsem skromně pronesla, že ponožky mám zásadně vedle polštáře. Kdybych v nich spala, tak by mi bylo teplo, ale kdybych vylezla z postele bez nich, tak mi zase bude zima. A proto je mám tam, abych si je mohla ještě pod peřinou oblíknout.

Výbuch smíchu.

Spolužačka dosud tiše sedící za mnou se mě zastala: „No co, já je mám pod polštářem!“

„Pod polštářem já mám jen knížku,“ prohodila spolusedící.

„Já tam mám noční košile. Čtyři - teda vlastně tři - v tý čtvrtý spím,“ ozvala se další spolužačka procházející okolo.

Ti, co pod polštářem nic neměli, argumentovali aspoň tím, že tam mají další polštář. Nebo aspoň kapesníky. Každý tam přeci něco má.

Když už nic, tak matraci.

A na čem spíte vy?