Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak osobní
Autor
Matyjustin
Byl taková sešlá troska
kdysi tak silný
dnes zranitelný
tma ho tlačila
v půlnočních botách
chtěl věřit na znamení
a tak se bál
že si ho nevšimne
jednou seděl na židli
a poslouchal ticho
v přihrádce
zapomenuté
kdy naposled ho takhle vnímal?
Přemýšlel-nepřemýšlel
vstal
oblékl se a všude zhasnul
noc si pustil těsně k tělu
laskala ho
nadýchl se a vyšel z bytu
Narovnal se
přišlo další
nadýchnutí…zadržení dechu…výdech – Tak osobní.
Zamykal dveře a přistihl se,
že si to vychutnává.
„Jak se klíč obrací v zámku
a všechno do sebe zapadá…“
Líbilo se mu to.
Vyšel.
Nevěděl kam
a tu mu zase něco svitlo v hlavě.
pousmál se…
Nikdo ho už nikdy neviděl…
...odešel jsem si…