Povinná láska - 2

Povinná láska, ta je věcí každodenní

ona prý lepší je, než dát se na modlení (?)

vždyť i příště on zas bude o ni stát

(i když někdy chtěl by raděj spát)

Krev mu v žilách kolotá, vře a pění,

i on poznává tu lásku z donucení

co různých barev má ten její šat

on přemýšlí, zda zvolí radši celibát...

Celibát ten, je-li nenucený

a slib, že nedotkne se ženy,

obětí je, jíž chce (nejen) sobě dát

a darem pro tu, jež o něj bude stát

Myšlenky tyhle pak rychle zahání

tohle už přece masochismem zavání

chce to jen hledat, hledat tu pravou

nestat se depresi jen chutnou stravou

Věci špatné stonásobně nahradí

skutečná láska hladce si poradí

proto tvrdím “nevěš hned svou hlavu”

láska stojí za vše, třeba i za popravu