Kankán kněze

Asi momentální mentální záchvat.

tančím kankán na redohoty
se zkřiveným úsměvem a zpocený
mé chlupaté nohy vykřikují
do jeviště života (jsem odporný chlap)
Okolo mne prorezlý plot
vibrující v rytmu i nerytmu
podupávajících nohou
nahoře svázaný drátem
jako ptačí klec

pán v první řadě svačí bagetu
mlaská a slintá na zašedlou košili
padají mu k nohám
zčernalé listy salátu
jako děvky z baru v suterénu
kde bliká poslední žárovka
RedHoti drnčí v uších
prkna pode mnou čvachtají
jak týden stará mrtvola
z nich odkapává do hlediště
krev s potem

o pomlácené dveře
osvícené jednou zaprášenou žárovkou
co zapomněla jak má prasknout
se opírá starý jednoruký kněz
talár už dávno není černý
a nadskakuje v rozkroku
žárovka poprvé blikla
a zabručela do rytmu
okolo prolétla moucha
to asi ten smrad

žena v třetí řadě spí
s hubou mastnou
a v rukách položených na zapraných kalhotách
narvaných jak nafouknutý balonek z pouti
svírá křečovitě zbytky bůčku
kluk v desátém pozoruje paní vepř-edu
a leští rukávem revolver
očividně má ho rád
žena v páté kouří sousedovi
ten přivírá oči blahem a kouří trávu
žhavé mu odpadává do jejích vlasů
a já ...
tančím kankán na redohoty

.

---