Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSlzy
21. 06. 2001
0
0
790
Autor
Míťa
Pláčeš.
Nikdy jsem tě neviděla plakat.
Poprvé,
co ti stékají slzy po tvářích.
Já -
omlouvám se, způsobila jsem tvou bolest.
Víš,
opravdu jsem tě milovala.
Ale
je tu někdo, kdo je lepší,
moudřejší,
ne, mlč, poslechni mě do konce.
Je
zábavnější, nepřemýšlí, není filosof.
Je
s ním sranda; nevím co říct.
Tak
mi odpusť - a prosím, neplač!
Nemůžu
a nechci vidět tvé slzy, drásá mě to srdce.
Promiň...
4.5.1999
mno...smutný a krutý...a je pravda, že by jsi to mohla vyjádřit víc vlastními slovy...
Lilbeth: i když tady s tvou kritikou docela souhlasím.....proč by nemohl psát každý? ....to si mám někde na úřadě vyzvednout oprávnění ......nebo mi ho nedají? :)
Tak tohle znám až moc dobře, zrovna nedávno mne to potkalo, ale pokud to chceš vyjadřovat, odpusť si ta výrazová klišé, vždyť se to dá vyjádřit úplně jinak. Tohle není poezie, ale deníček ztracené lásky. Škoda
tedy s tím deníčkem... ale nedá se říct, tohle je a tohle není poesie. Kdo to rozhodl?
Kafko,napsala jsem ti to zprávou, až si prostuduješ opravdové básníky resp. možná je máš všechny přečtené, tak si uvědom, co je a co není poezie. Protože jinak by mohl psát každý. A o tom to asi není.