Královna noci

Tak smutné její oči, usměvavé tmavé oči. Tak smutné její oči, jak to začalo..........

V takové bezdeché noci, jako je tato.
Na mém čele nejlehčí polibek.
Šel jsem sám.
A všude lehce foukal vánek.
Má paní brzy půjde touto cestou.
Ve smutku známá královna noci a den černá.
Hvězdy bez lásky v jejích vlasech.

Potřebná - nevyslyšená.
Prosící - jedno slovo.
Tak smutné moje oči vidět nemůže.

Co všechno projezdila, co všechno viděla.
Matka zelené vrby.
Volám její jméno.
A pod jejím oknem čekal jsem na ni.
Miloval jsem její šlépěje, co zanechávala za sebou.
A když přišla.
Královna noci Jak mé srdce zabolelo.
A suché rty nemohly říci ani slovo.
Tak stále čekám.

Má bohyně uslyšela můj nejčernějíší strach.
Promlouvám příliš pozdě.
Navždy čekám.

---