Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Někam utéct

04. 03. 2008

1289

Autor

Jarmila Moosová Kuřitková

/Cestou s CHYREN/

Co je to co tě dohání a před čím stále prchá tvůj stín? a co tě pohání? tvůj svět je děsná mrcha stůj! klín je dávno obsazen čím? okovanou mříží klíč leží na dně rokliny už touha neublíží co je to co tě navrací jen jako záblesk světla? tak dávno spolu v oblacích dnes? z kůže nevylétla bych div když pálíš lávky snů a pak se jako vždycky škorpión plížíš otrávit zbytky mé krve lidský si přitom vážně připadáš? ach co vím o životě?!?! zákoutí temných je až až ve spárech šelmy kotě

10 názorů

Marcela.K.

04. 03. 2008

Dát tip

Když píšeš takto, slyším tě... mám v uchu tvoji barvu hlasu...tvůj přednes...a místo rozboru , či hlubší kritiky se zastavím a poslouchám :-)

Dickers

04. 03. 2008

Dát tip

I když v ruce s klíčem od bytu co zahodíš, připadáš si ztracená, nevíš co bude dál a vzdálená místa bezpečí jsou hluboká a příkrá roklina.... na chvíli dokážeš doufat. Věřit však až v bezpečí. Tipuju, líbí

Ó

04. 03. 2008

Dát tip

...šelmykotě...je něco jako....nosočistoplena...líbí...

Santi€

04. 03. 2008

Dát tip

líbí převelice důraz na každém "co" a propast za každým otazníkem, vpašované nepravidelné rýmy a síla v naveršování/nařádkování, svébytnost

macecha

04. 03. 2008

Dát tip

Jarmilko, kam odešlo to sluníčko, které v Tobě mám? Jako by promluvila "deprese". Měla jsem za to, že patent na ni, mám jenom já?! Je to smutné, ale těžce pravdivé. TIP