Cizinec v mých vzpomínkách

Vidím to město.
kde jsme se narodili.
Vidím to místo,
kde jsme vyrostli.
Vidím všechno,
co jsi kdy
chtěl,
všechno, co jsem ti nikdy
nedala.
Vidím smutek,
vidím žal,
vidím i v tvé tváři strach,
ale vážně neuvidím
cizince ve svých vzpomínkách.
Najednou vidím, kde jsme se
pohádali,
teď vidím, že jsem se mýlila,
vidím, kde jsi mohl slevit,
když už mi síla nezbyla.
Vidím vzpomínky poztrácené lásky,
které čas neobrátí v prach,
ale vážně neuvidím
cizince ve svých vzpomínkách.
Nikdo tě asi nezná,
tak jako já,
nikdo neví o věcech,
které tě rozpláčou.
Dívám se zpátky a vidím,
že jsem se nikdy nedala poznat.
A najednou ležím sama a ptám se proč.
Najednou vidím, že tě mohly unavit sny,
které se pravdou nestaly,
vidím, kde jsem poztrácela sliby,
co roztály.
Najednou nevidím
lásku v tvé tváři,
v očích mám slzy
a strach,
vidím, že musím vidět
cizince ve svých vzpomínkách.

---